Není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek, 
a přesto pracuje...
Jak je to 
se zaměstnáváním lidí, kteří jsou ve 3. stupni invalidity a v posudku mají napsáno „není 
schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“? Zaznamenali jsme v poslední době, 
že v této oblasti tápou nejen lidé se zdravotním postižením a jejich potenciání zaměstnavatelé, ale 
také pracovníci některých sociálních služeb.
Jsme nezisková organizace poskytující lidem se 
znevýhodněním na trhu práce takovou podporu, aby mohli pracovat za stejných podmínek jako ostatní 
lidé a společně s nimi. Většina uživatelů našich služeb má znevýhodnění spočívající právě ve 
zdravotním postižení a je tedy uznána invalidními.
Často se na nás obracejí lidé, kteří mají 
ve svém posudku napsanou formulaci „přiznána invalidita ve III. stupni, není schopen výdělečné 
činnosti za zcela mimořádných podmínek“. Pro tyto osoby i jejich potenciální zaměstnavatele je 
zpravidla velmi nejasné, zda vlastně lze při tomto posudku pracovat. Nejednou se nám stalo, že to 
zaměstnavatel nebo samotný člověk se zdravotním postižením nakonec prostě vzdal, s tím, že nebude 
riskovat, když už to má jednou černé na bílém.
Je tomu ale skutečně tak? Znamená dovětek v 
posudku o invaliditě „není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek“ 
opravdu, že tento člověk ztrácí základní lidská právo, a to právo na svobodnou volbu povolání? Anebo 
se jedná jen o trochu nešťastnou formulaci správy sociálního zabezpečení?
Zeptali jsme se 
tedy odborníků na tuto problematiku.
Může člověk, jemuž je přiznána invalidita ve III. 
stupni a má v posudku napsáno, že osoba „není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných 
podmínek“ nebo „není schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek“ 
vůbec pracovat?
Ing. Hana Václavíková (vedoucí oddělení zaměstnávání OZP, Úřad práce 
ČR):
 „Ano, takovéto rozhodnutí nepředstavuje úplný zákaz pracovat.
Z pozice 
zaměstnavatele je třeba zaměstnance vyslat za lékařem zajišťujícím pracovně-lékařskou péči k 
posouzení zdravotní způsobilosti konat sjednanou práci. Domnívám se, že není vyloučeno ani to, že 
zaměstnance shledá neschopným tuto práci konat, ani to, že bez ohledu na rozhodnutí o důchodu shledá 
zaměstnance schopným výdělečné činnosti.
Dále doporučuji před nástupem do zaměstnání konzultovat 
situaci se svým ošetřujícím odborným lékařem. Probrat s ním vhodný rozsah pracovního nasazení, aby 
byla jistota, že prací si nebude svůj zdravotní stav 
zhoršovat.“
 
Znamená to tedy, že člověk ve III. stupni invalidity, 
který se rozhodne pracovat, se může také registrovat na úřadě práce?
Ing. Hana 
Václavíková:
„Osoba ve III. stupni invalidity, která JE schopna výdělečné činnosti 
za zcela mimořádných podmínek, se může registrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, přičemž 
mu je poskytována podpora v plném rozsahu.
Avšak osoba ve III. stupni invalidity, která NENÍ 
schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se může registrovat na Úřadu práce jako 
zájemce o zaměstnání, přičemž může využít jen omezenou podporu.“
 
A co 
konkrétně znamená tato omezená podpora?
Ing. Hana Václavíková:
 „Kde 
to zákon umožňuje, může zájemce o zaměstnání využít i aktivní politiku zaměstnanosti, např. 
rekvalifikace. Nikoliv však nejvyužívanější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jako je 
společensky účelné pracovní místo – příspěvek na mzdu nebo veřejně prospěšné práce, tam zákon 
uvádí podmínku uchazeče o zaměstnání a tato osoba  nemůže být vedena v evidenci uchazečů o 
zaměstnání na Úřadě práce. Nemůže tedy pobírat ani podporu v 
nezaměstnanosti.“
 
Znamená to tedy, že zájemci o zaměstnání, respektive 
jeho potencionálnímu zaměstnavateli nemůže být přiznán ani příspěvek spojený s chráněným pracovním 
místem?
Ing. Hana Václavíková:
„Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se 
zdravotním postižením na chráněném pracovním místěnení vázaný na uchazeče nebo zájemce, je na osobu 
se zdravotním postižením, která je zaměstnána u daného zaměstnavatele. Úřad práce může uzavřít také 
dohodu o zřízení/vymezení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se 
rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.“
  Co znamená status OSOBY ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ 
(OZZ)?K čemu status OZZ 
slouží?
Účelem uznání statusu OZZ je podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na 
trhu práce. Zaměstnávání OZZ bude ze strany státu podporováno poskytováním příspěvků zaměstnavateli. 
Příspěvek mohou zaměstnavatelé od úřadu práce čerpat od 1. 1. 2015.
Kdo má nárok získat 
status OZZ?
Jako OZZ bude uznán občan, který má zachovánu schopnost vykonávat soustavné 
zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jeho schopnost zůstat pracovně začleněný, vykonávat 
dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či ji získat je podstatně omezena. Příčinou 
tohoto omezení je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat 
déle než rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a tím i schopnost 
pracovního uplatnění. Kritéria jsou uvedena v právních předpisech, konkr. v § 67 zákona o 
zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.).
Kdo může podat žádost a jaký úřad o statusu OZZ 
rozhoduje?
Žádost podává občan (starší 15 let, který ukončil povinnou školní docházku), který 
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má omezenou schopnost uplatnit se na trhu práce. 
Za osobu mladší 15 let může žádost podat pouze její zákonný zástupce. Žádost musí mít písemnou formu 
a musí z ní být patrné, kdo ji podává (uvede se jméno, příjmení, datum narození, adresa a podpis 
žadatele) a čeho se týká (tj. žádost o uznání za OZZ). Kromě toho je důležité uvést označení 
ošetřujícího lékaře a jeho sídlo. Žádost lze podat přímo na příslušné OSSZ (podle místa trvalého 
bydliště občana, u cizinců podle místa hlášení pobytu v ČR) nebo zaslat poštou či prostřednictvím 
datové schránky. Doporučený vzor žádosti je dostupný na OSSZ nebo v elektronické podobě na webových 
stránkách ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/. Po podání žádosti žadatel obdrží písemnou 
informaci týkající se posuzování jeho zdravotního stavu s požadavkem na podrobení se vyšetření u 
ošetřujícího lékaře (doporučený termín je do 8 dnů od doručení informace s výzvou) a na vyplnění 
přiloženého „profesního dotazníku“. O uznání občana za OZZ rozhoduje OSSZ podle místa 
trvalého pobytu občana (u cizinců podle místa hlášeného pobytu v ČR) na základě posudku zpracovaného 
posudkovým lékařem OSSZ.
Je OZZ také občan, který byl uznán invalidní?
Na osoby, 
které již byly nebo budou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni podle zákona o 
důchodovém pojištění, se automaticky pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením (OZP). To platí 
i pro osoby, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby 
důchodového pojištění. Tito lidé tedy o status OZZ nežádají, protože mají z titulu své invalidity 
status OZP, jehož účel je obdobný – podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na 
trhu práce.
Jaká je lhůta pro vydání rozhodnutí?
Rozhodnutí vydává příslušná OSSZ 
do 30 dnů od doručení žádosti. Je však třeba počítat s tím, že lhůta se prodlužuje o lhůtu 
stanovenou pro vydání posudku, která je 45 dní. Lhůta může být případně i prodloužena o dobu, po 
kterou se došetřují rozhodné skutečnosti.
Jak postupovat při nesouhlasu s 
rozhodnutím?
Proti rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení, a to u 
OSSZ, která jej vydala (nelze se odvolat proti samotnému posudku). O odvolání rozhoduje Česká správa 
sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Od kdy status OZZ vzniká a jaká je doba jeho 
platnosti?
Status OZZ vzniká ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, což v praxi znamená 
uplynutím 15denní lhůty pro podání odvolání nebo dřívějším dnem, pokud se žadatel vzdal práva na 
odvolání. Status OZZ je platný do dne vyznačeného na posudku, resp. rozhodnutí. Doba platnosti se 
stanoví zpravidla na 3–5 let, může být však stanovena i na dobu neurčitou. Status OZZ se 
automaticky neobnovuje, občan o něj musí znovu požádat. O statusu OZZ nelze rozhodovat zpětně. S 
ohledem na délku řízení je tedy vhodné podat žádost o pokračování statusu OZZ v dostatečném 
předstihu před termínem skončení jeho platnosti (cca 4 měsíce).
Jak se status OZZ či OZP 
prokazuje?
Status OZZ se prokazuje buď rozhodnutím (s vyznačením nabytí právní moci), nebo 
potvrzením, které na žádost občana vydá příslušná OSSZ. Status OZP se prokazuje buď posudkem o 
invaliditě, nebo potvrzením vydaným příslušnou OSSZ.
Existují procesní překážky pro 
přiznání statusu OZZ?
Ano, status OZZ nemůže získat osoba, u které probíhá řízení o přiznání 
invalidního důchodu nebo již byla uznána invalidní v jakémkoliv stupni invalidity.
Jaký je 
rozdíl mezi OZP a OZZ?
Osobou se zdravotním postižením (OZP) je dle § 67 zákona o 
zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána 
invalidní ve třetím, druhém nebo prvním stupni nebo zdravotně znevýhodněnou (OZZ). Osoby zdravotně 
znevýhodněné (OZZ) jsou tedy podskupinou osob se zdravotním postižením, které nejsou invalidní, ale 
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.
Je nutné 
podat novou žádost, pokud byl občan jako OZZ trvale uznán již od roku 2011?
Ne, a to i 
přesto, že kategorie OZZ byla původně s účinností od 1. 1. 2012 zrušena zákonem č. 367/2011 Sb., dle 
kterého bylo stanoveno, že platnost původního rozhodnutí je nejpozději do 31. 12. 2014. Podle 
přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti však původní rozhodnutí o OZZ vydaná Úřadem práce do 
31. 12. 2011 platí po celou dobu, po kterou byla vydána. Pokud byl tedy občan před 31. 12. 2011 
uznán za OZZ trvale, má tento status i po 1. 1. 2015 a nemusí podávat novou 
žádost.