Svet-Stranek.cz
HANDI HELP SERVIS, v.o.s.

Aktuálně:

Aktuálně

Zaměstnanec pro kompletaci plastových hraček


Požadujeme:

  • manuální zručnost, práce převážně v sedě

  • zodpovědnost a ochotu učit se

  • práci na zkrácený úvazek, v jednosměnném provozu.


Nabízíme:

  • finanční ohodnocení ve druhé skupině prací - měsíční mzda 11.200 Kč při úvazku 25 hod/týdně

  • práci na pracovní smlouvu

  • práci v menším, přátelském kolektivu osob se zdravotním postižením

  • pravidelný výplatní termín s možností záloh na mzdu

  • bohatý sociální program (věrnostní roční odměna, TEAM odměna, slevový poukaz, bezplatné finanční poradenství)

  • práci v chráněné dílně



Pracovní náplň:

  • jednoduchá kompletace hraček z plastu

  • místo výkonu práce: Ostava - Hrušov




Nástup: 1. 9. 2023.





Bližší informace:  Ing. Karin Klusová, tel. 603 319 612, e-mail: Kklusova@seznam.cz











Dávky pro zdravotně postižené 2018. Vyšší příspěvek, mírnější pravidla

Handicapovaní dostanou víc peněz na mobilitu, nová pravidla má také příspěvek na zvláštní pomůcku. Kdo přesně na dávky dosáhne a jak na žádost? Napoví přehled dávek pro zdravotně postižené.


Příspěvek na mobilitu a průkaz osoby se zdravotním postižením

Na příspěvek na mobilitu dosáhnete, pokud vám úřad práce přizná průkaz ZTP nebo ZTP/P. Nejprve je proto nutné doručit na kontaktní pracoviště úřadu práce Žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením. Úřad práce předá žádost posudkovému lékaři okresní správy sociálního zabezpečení, který určí, jak jste na tom s pohyblivostí a schopností orientace. Jako podklad pro vydání rozhodnutí mu poslouží tiskopis vyplněný ošetřujícím lékařem – ošetřující lékař si vás proto může pozvat na kontrolní lékařskou prohlídku.

Na základě posudku úřad práce stanoví typ průkazky:

TP: pro osoby se středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace
ZTP: pro osoby s těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace
ZTP/P: pro osoby se zvlášť těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace, které potřebují průvodce

S jednotlivými typy průkazů jsou spojené určité úlevy:
  Držitelé průkazu TP mají nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích a také přednost při projednávání osobních záležitostí na úřadech.
Držitelé průkazu ZTP mají nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích, zdarma jízdné v tramvaji, autobusu a metru, slevu pětasedmdesát procent na jízdné ve vlacích, rychlících a pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy a také přednost při projednávání osobních záležitostí na úřadech.
Držitelé průkazu ZTP/P mají vedle výhod uvedených v předchozích dvou bodech nárok bezplatně (nebo se slevou) cestovat i s doprovodem.

Držitelům posledních dvou typů průkazů – ZTP a ZTP/P – pak automaticky vzniká nárok na příspěvek na mobilitu. O příspěvek je ovšem potřeba požádat. Vyplněnou žádost podejte na kontaktním pracovišti úřadu práce. O dávku smí žádat pouze osoby starší jednoho roku (v některých případech tedy zákonní zástupci), pokud se samy nebo s doprovodem pravidelně dopravují.
Výše příspěvku je pro obě skupiny stejná – 550 korun měsíčně. Příspěvek na mobilitu vyplácí úřad práce za každý měsíc zpětně.

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením
Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P mají nárok také na Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Kromě parkování na vyhrazených místech jsou díky němu osvobození od poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice – nemusí platit dálniční známku. Karta je platná v rámci celé Evropské unie, vztahuje se nicméně pouze na parkování. Osvobození od dálničních poplatků platí pouze pro Česko.

Příspěvek na zvláštní pomůcku: Kdo má nárok?
Příspěvek na zvláštní pomůcku pomáhá handicapovaným s financováním pomůcek pro usnadnění základní soběstačnosti, hledání pracovního uplatnění nebo přípravy na budoucí povolání, získávání informací, vzdělávání a styku s okolím.
Skupiny handicapovaných osob, které mají na příspěvek na zvláštní pomůcku nárok, vymezuje zákon.

Rozhoduje typ zdravotního postižení. Konkrétně jde o:
Osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí: příspěvek lze čerpat na speciální úpravy motorového vozidla, schodišťovou plošinu nebo stavební úpravu koupelny a WC.
Těžce sluchově postižené: z příspěvku lze hradit nejrůznější vizuální signalizace, telefonní zesilovač, zařízení pro online tlumočení do znakového jazyka a další.
Těžce zrakově postižené: z příspěvku lze financovat pořízení vodícího psa, digitální čtecí přístroj, kalkulačku s hlasovým výstupem a další.
Jestliže žádáte o pomůcku levnější než 10 tisíc korun, budou se úředníci zajímat o vaše příjmy. Platí, že na dávku dosáhnete, jen pokud je váš příjem a také příjem společně posuzovaných osob (typicky jde o členy domácnosti) nižší než osminásobek životního minima.
Pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku je navíc potřeba splňovat věkový limit. Obecně mají na dávku nárok pouze osoby starší jedno roku. Pokud chcete z příspěvku hradit motorové vozidlo nebo úpravu bytu, minimální věková hranice začíná na třech letech. Nevidomí, kteří chtějí příspěvek čerpat na pořízení vodícího psa, mají nárok nejdřív v 15 letech.

Příspěvek na zvláštní pomůcku. Kolik dělá?
Jak vysokou dávku vám úředníci přiznají, závisí na ceně konkrétní pomůcky. Shora je ale příspěvek omezený částkou 350 tisíc korun. Jestliže o dávku žádáte kvůli pořízení schodišťové plošiny, může vám úřad práce přiklepnout maximálně 400 tisíc korun. Součet všech vyplacených příspěvků nesmí přesáhnout 800 tisíc (respektive 850 tisíc) korun v pěti po sobě jdoucích letech.

Počítat byste měli také se spoluúčastí. Z vlastní kapsy budete muset uhradit deset procent z ceny zvláštní pomůcky. Jestli z dávky hradíte pomůcku levnější než deset tisíc korun, dělá spoluúčast vždy minimálně tisíc korun. V některých případech, například z důvodu nízkých příjmů, může úřad práce spoluúčast snížit.

Příspěvek na auto
Trochu odlišná pravidla platí, pokud chcete z příspěvku na zvláštní pomůcku hradit nákup motorového vozidla. Zákon v tomto případě přiznává dávku osobám s těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí a osobám s hlubokou mentální retardací. Krom toho se musíte každý měsíc pravidelně dopravovat a zároveň být schopní motorové vozidlo řídit nebo se v něm nechat převážet. Pravidelné dopravování stačí prokázat čestným prohlášením.
Příspěvek na pořízení motorového vozidla dělá maximálně 200 tisíc korun, zákon nadto určuje také minimální hranici – 100 tisíc korun.

Jak vysokou částku vám úředníci přiklepnou, závisí na vašem příjmu a také na příjmech společně posuzovaných osob. Vycházet přitom budou z životního minima – společensky uznané hranice měsíčního příjmu, která má pokrýt základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygienu. Životní minimum vždy závisí na počtu členů domácnosti. Pro rok 2018 platí následující částky:
•    3410 Kč pro jednotlivce
•    3140 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
•    2830 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého
•    1740 Kč pro dítě do 6 let
•    2140 Kč pro dítě 6 až 15 let
•    2450 Kč pro dítě 15 až 26 let

Příspěvek na pořízení motorového vozidla pak úředníci vypočítají následovně:
•    200 tisíc korun: pokud je váš příjem nižší nebo se rovná 8násobku životního minima
•    180 tisíc korun: pokud váš příjem dělá víc než 8násobek životního minima, ale míň nebo stejně jako 9násobek životního minima
•    160 tisíc korun: pokud váš příjem dělá víc než 9násobek životního minima, ale míň nebo stejně jako 10násobek životního minima
•    140 tisíc korun: pokud váš příjem dělá víc než 10násobek životního minima, ale míň nebo stejně jako 11násobek životního minima
•    120 tisíc korun: pokud váš příjem dělá víc než 11násobek životního minima, ale míň nebo stejně jako 12násobek životního minima
•    100 tisíc korun: pokud je váš příjem vyšší než 12násobek životního minima

O příspěvek k nákupu auta lze žádat opakovaně, nejdřív ale po sedmi letech od poslední žádosti.

Jak na odvolání
Jestliže úředníci žádost zamítnou nebo nejste spokojení s výší příspěvku či druhem průkazu, můžete se proti rozhodnutí odvolat. Patnáctidenní lhůta pro podání běží ode dne doručení rozhodnutí. Ačkoli odvolání směřuje na Ministerstvo práce a sociálních věcí, podává se na úřadě, který o vaší žádosti rozhodl.



Není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek, a přesto pracuje...


Jak je to se zaměstnáváním lidí, kteří jsou ve 3. stupni invalidity a v posudku mají napsáno „není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“? Zaznamenali jsme v poslední době, že v této oblasti tápou nejen lidé se zdravotním postižením a jejich potenciání zaměstnavatelé, ale také pracovníci některých sociálních služeb.

Jsme nezisková organizace poskytující lidem se znevýhodněním na trhu práce takovou podporu, aby mohli pracovat za stejných podmínek jako ostatní lidé a společně s nimi. Většina uživatelů našich služeb má znevýhodnění spočívající právě ve zdravotním postižení a je tedy uznána invalidními.

Často se na nás obracejí lidé, kteří mají ve svém posudku napsanou formulaci „přiznána invalidita ve III. stupni, není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“. Pro tyto osoby i jejich potenciální zaměstnavatele je zpravidla velmi nejasné, zda vlastně lze při tomto posudku pracovat. Nejednou se nám stalo, že to zaměstnavatel nebo samotný člověk se zdravotním postižením nakonec prostě vzdal, s tím, že nebude riskovat, když už to má jednou černé na bílém.

Je tomu ale skutečně tak? Znamená dovětek v posudku o invaliditě „není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek“ opravdu, že tento člověk ztrácí základní lidská právo, a to právo na svobodnou volbu povolání? Anebo se jedná jen o trochu nešťastnou formulaci správy sociálního zabezpečení?

Zeptali jsme se tedy odborníků na tuto problematiku.

Může člověk, jemuž je přiznána invalidita ve III. stupni a má v posudku napsáno, že osoba „není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“ nebo „není schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek“ vůbec pracovat?

Ing. Hana Václavíková (vedoucí oddělení zaměstnávání OZP, Úřad práce ČR):

 „Ano, takovéto rozhodnutí nepředstavuje úplný zákaz pracovat.
Z pozice zaměstnavatele je třeba zaměstnance vyslat za lékařem zajišťujícím pracovně-lékařskou péči k posouzení zdravotní způsobilosti konat sjednanou práci. Domnívám se, že není vyloučeno ani to, že zaměstnance shledá neschopným tuto práci konat, ani to, že bez ohledu na rozhodnutí o důchodu shledá zaměstnance schopným výdělečné činnosti.
Dále doporučuji před nástupem do zaměstnání konzultovat situaci se svým ošetřujícím odborným lékařem. Probrat s ním vhodný rozsah pracovního nasazení, aby byla jistota, že prací si nebude svůj zdravotní stav zhoršovat.“

 

Znamená to tedy, že člověk ve III. stupni invalidity, který se rozhodne pracovat, se může také registrovat na úřadě práce?


Ing. Hana Václavíková:

„Osoba ve III. stupni invalidity, která JE schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se může registrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, přičemž mu je poskytována podpora v plném rozsahu.
Avšak osoba ve III. stupni invalidity, která NENÍ schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se může registrovat na Úřadu práce jako zájemce o zaměstnání, přičemž může využít jen omezenou podporu.“

 
A co konkrétně znamená tato omezená podpora?

Ing. Hana Václavíková:

 „Kde to zákon umožňuje, může zájemce o zaměstnání využít i aktivní politiku zaměstnanosti, např. rekvalifikace. Nikoliv však nejvyužívanější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jako je společensky účelné pracovní místo – příspěvek na mzdu nebo veřejně prospěšné práce, tam zákon uvádí podmínku uchazeče o zaměstnání a tato osoba  nemůže být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadě práce. Nemůže tedy pobírat ani podporu v nezaměstnanosti.“
 

Znamená to tedy, že zájemci o zaměstnání, respektive jeho potencionálnímu zaměstnavateli nemůže být přiznán ani příspěvek spojený s chráněným pracovním místem?

Ing. Hana Václavíková:

„Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místěnení vázaný na uchazeče nebo zájemce, je na osobu se zdravotním postižením, která je zaměstnána u daného zaměstnavatele. Úřad práce může uzavřít také dohodu o zřízení/vymezení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.“



  Co znamená status OSOBY ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ (OZZ)?


K čemu status OZZ slouží?
Účelem uznání statusu OZZ je podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na trhu práce. Zaměstnávání OZZ bude ze strany státu podporováno poskytováním příspěvků zaměstnavateli. Příspěvek mohou zaměstnavatelé od úřadu práce čerpat od 1. 1. 2015.

Kdo má nárok získat status OZZ?
Jako OZZ bude uznán občan, který má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jeho schopnost zůstat pracovně začleněný, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či ji získat je podstatně omezena. Příčinou tohoto omezení je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Kritéria jsou uvedena v právních předpisech, konkr. v § 67 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.).

Kdo může podat žádost a jaký úřad o statusu OZZ rozhoduje?
Žádost podává občan (starší 15 let, který ukončil povinnou školní docházku), který z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má omezenou schopnost uplatnit se na trhu práce. Za osobu mladší 15 let může žádost podat pouze její zákonný zástupce. Žádost musí mít písemnou formu a musí z ní být patrné, kdo ji podává (uvede se jméno, příjmení, datum narození, adresa a podpis žadatele) a čeho se týká (tj. žádost o uznání za OZZ). Kromě toho je důležité uvést označení ošetřujícího lékaře a jeho sídlo. Žádost lze podat přímo na příslušné OSSZ (podle místa trvalého bydliště občana, u cizinců podle místa hlášení pobytu v ČR) nebo zaslat poštou či prostřednictvím datové schránky. Doporučený vzor žádosti je dostupný na OSSZ nebo v elektronické podobě na webových stránkách ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/. Po podání žádosti žadatel obdrží písemnou informaci týkající se posuzování jeho zdravotního stavu s požadavkem na podrobení se vyšetření u ošetřujícího lékaře (doporučený termín je do 8 dnů od doručení informace s výzvou) a na vyplnění přiloženého „profesního dotazníku“. O uznání občana za OZZ rozhoduje OSSZ podle místa trvalého pobytu občana (u cizinců podle místa hlášeného pobytu v ČR) na základě posudku zpracovaného posudkovým lékařem OSSZ.

Je OZZ také občan, který byl uznán invalidní?
Na osoby, které již byly nebo budou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, se automaticky pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením (OZP). To platí i pro osoby, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění. Tito lidé tedy o status OZZ nežádají, protože mají z titulu své invalidity status OZP, jehož účel je obdobný – podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na trhu práce.

Jaká je lhůta pro vydání rozhodnutí?
Rozhodnutí vydává příslušná OSSZ do 30 dnů od doručení žádosti. Je však třeba počítat s tím, že lhůta se prodlužuje o lhůtu stanovenou pro vydání posudku, která je 45 dní. Lhůta může být případně i prodloužena o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti.

Jak postupovat při nesouhlasu s rozhodnutím?
Proti rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení, a to u OSSZ, která jej vydala (nelze se odvolat proti samotnému posudku). O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Od kdy status OZZ vzniká a jaká je doba jeho platnosti?
Status OZZ vzniká ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, což v praxi znamená uplynutím 15denní lhůty pro podání odvolání nebo dřívějším dnem, pokud se žadatel vzdal práva na odvolání. Status OZZ je platný do dne vyznačeného na posudku, resp. rozhodnutí. Doba platnosti se stanoví zpravidla na 3–5 let, může být však stanovena i na dobu neurčitou. Status OZZ se automaticky neobnovuje, občan o něj musí znovu požádat. O statusu OZZ nelze rozhodovat zpětně. S ohledem na délku řízení je tedy vhodné podat žádost o pokračování statusu OZZ v dostatečném předstihu před termínem skončení jeho platnosti (cca 4 měsíce).

Jak se status OZZ či OZP prokazuje?

Status OZZ se prokazuje buď rozhodnutím (s vyznačením nabytí právní moci), nebo potvrzením, které na žádost občana vydá příslušná OSSZ. Status OZP se prokazuje buď posudkem o invaliditě, nebo potvrzením vydaným příslušnou OSSZ.

Existují procesní překážky pro přiznání statusu OZZ?

Ano, status OZZ nemůže získat osoba, u které probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu nebo již byla uznána invalidní v jakémkoliv stupni invalidity.

Jaký je rozdíl mezi OZP a OZZ?
Osobou se zdravotním postižením (OZP) je dle § 67 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím, druhém nebo prvním stupni nebo zdravotně znevýhodněnou (OZZ). Osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) jsou tedy podskupinou osob se zdravotním postižením, které nejsou invalidní, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.

Je nutné podat novou žádost, pokud byl občan jako OZZ trvale uznán již od roku 2011?

Ne, a to i přesto, že kategorie OZZ byla původně s účinností od 1. 1. 2012 zrušena zákonem č. 367/2011 Sb., dle kterého bylo stanoveno, že platnost původního rozhodnutí je nejpozději do 31. 12. 2014. Podle přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti však původní rozhodnutí o OZZ vydaná Úřadem práce do 31. 12. 2011 platí po celou dobu, po kterou byla vydána. Pokud byl tedy občan před 31. 12. 2011 uznán za OZZ trvale, má tento status i po 1. 1. 2015 a nemusí podávat novou žádost.



návštěvníků stránky
celkem206 649
tento týden295
dnes46